Očkování proti chřipce a covidu-19? U pacientů s poruchami imunity je to otázka

Letošní rok se nese ve znamení pandemie covidu-19. V této souvislosti se také neustále diskutují otázky kolem vývoje vakcíny proti tomuto onemocnění, ale i důsledky onemocnění pro pacienty, kteří již nějakým onemocněním trpí. Jak je to u pacientů s poruchami imunity, jsme se zeptali MUDr. Tomáše Miloty z Ústavu imunologie 2. LF UK a Fakultní nemocnice v Motole.

S přednáškou MUDr. Miloty na téma očkování, která zazněla na letošním virtuálním setkání pacientů s poruchami imunity, se můžete seznámit zde.

Všichni se ptají, jak to vypadá s vývojem vakcíny proti covidu-19. Jak to s ním tedy vypadá?

Podle aktuálních dat, na která jsem se včera (11. září 2020 – pozn. red.) díval, je aktuálně v klinickém hodnocení 38 vakcín, přičemž ve fázi III, což je fáze těsně před aplikací do klinické praxe, jich je devět. Limitované použití hlásily už tři země, mezi něž však patří Rusko a Čína. Nechci generalizovat, ale u těchto zemí není jasné, zda testování probíhá skutečně tak, jak by mělo. Tedy zda probíhá správným postupem, při správném výběru pacientů, zda dochází k dodržování bezpečnosti apod. Je tam spousta otazníků, a proto bych se k těmto vakcínám raději choval s respektem.

Vakcína by mohla být do konce roku

Zdá se, že už by tedy mohla být nějaká vakcína brzy dostupná?

Doufejme, že do konce roku by už některá z vakcín mohla projít klinickým testováním. Už kvůli epidemii chřipky, která vždy na podzim přichází, je to důležité. Souběh těchto dvou onemocnění by mohl být pro pacienty fatální. Kromě toho je to důležité i v rámci diagnostiky, neboť covid-19 a chřipka mají trochu jiné komplikace.

Jak to bude u pacientů s poruchou imunity, měli by být očkováni?

U pacientů s primárními imunodeficity jsou z hlediska očkování dva problémy, a to účinnost a bezpečnost. Obecně platí, že neživé vakcíny jsou bezpečné i u pacientů s primárními imunodeficity. U živých vakcín je to složitější, neboť ty jsou obecně kontraindikovány. U takového pacienta musíte mít víc informací, především jak vypadá buněčná složka jeho imunity, a klíčovým parametrem je pak počet T-lymfocytů. Druhá otázka je pak účinnost. Účinnost očkování se dobře monitoruje, pokud máme specifické protilátky, což je případ hlavně bakteriálních infekcí, jako je tetanus, pneumokoky, haemophilus aj. U virových infektů však potřebujeme znát i tu druhou složku imunity – tu buněčnou, která se však běžně nevyšetřuje. Je to spíš otázka funkčních testů na bázi experimentu. Takže nelze říct, že pokud naočkujeme pacienta s PID proti chřipce nebo covidu-19, že si vytvoří dostatečnou imunitu. Zde bych chtěl zdůraznit to, co už ve své přednášce zmiňovala doc. Pavlína Králíčková, Ph.D., že je důležité, aby byli očkovaní lidé v jejich okolí, protože pacienty s PID pak chrání kolektivní imunita.

Získat imunitu vůči covidu-19 mohou pacienti s PID, pokud dostanou plazmu od dárce, který už nemocí prošel. Jak dlouho pak taková imunita u pacienta s PID přetrvá?

Ano, tady je paralela i s ostatními infekčními chorobami. Pacienty s protilátkovými deficity chrání substituční léčba – tedy protilátky získané od dárců. V takovém případě se musí používat plazma od pacientů, kteří už onemocnění prodělali, ale jednak je těchto pacientů u nás zatím málo a za druhé životnost imunoglobulinů je omezená. Zde se jedná spíš o taktiku, že pokud plazmu takového dárce podáte pacientovi s již aktivním onemocněním, tak se zastaví progrese toho onemocnění – množení viru – a nezanechá to imunologickou paměť.

S tím souvisí i další častá otázka pacientů s protilátkovými deficity, zda má smysl v této době v rámci prevence onemocnění covid-19 navyšovat substituční léčbu?

Nemá. Jak jsem říkal, jedná se o onemocnění, na které má protilátky zatím jen omezené procento lidí, a životnost imunoglobulinů ve třídě IgG jsou tři týdny, 21 dní. Čili ten imunoglobulin, který podáte, je schopen v organismu přežít 21 dní.

Existují už nějaké statistiky o tom, kolik lidí s PID se virem SARS-CoV-2 nakazilo a kolik je jich u nás?

S kolegy jsme se shodli na tom, že ve velkých centrech v ČR zatím nemáme zkušenosti s tím, že by naši pacienti prodělali covid-19 (informace z 12. 9. 2020 – pozn. red.). V zahraničí s tím už ale zkušenosti mají, zejména ve velkých zemích, jako jsou Itálie nebo Španělsko, ale nemám informace o tom, že by probíhala nějaká studie na téma, jak byla jejich léčba efektivní nebo něco podobného, takže na tuto otázku nemohu odpovědět.

Čím si to vysvětlujete, jsou naši pacienti opatrnější?

Myslím si, že je to ještě pozůstatek z jara, kdy byla opatření přísnější. Teď se epidemiologická situace opět mění, takže uvidíme, jestli se nějací pacienti objeví.

Souběh chřipky a covidu-19 může být komplikovaný

V souvislosti s covidem-19 se také hovoří o očkování proti chřipce u zdravých lidí. V čem je důležité?

U zdravých lidí má jednak výhodu při diagnostice – může pomoci při určení, zda se jedná o jedno, nebo druhé, což pak radikálně mění přístup z hlediska prognózy i případných komplikací, které jsou u chřipky a covidu-19 odlišné, a další věc je rizikový souběh obou onemocnění. Po prodělané chřipce dochází k narušení imunitního systému a ke zvýšené vnímavosti k dalším infekcím, a pokud by v tomto terénu vypukla další viróza typu covid-19, mohlo by to mít pro pacienta závažné následky. Takže očkování proti chřipce by mohlo zabránit souběhu těchto dvou onemocnění.

A co očkování proti chřipce u imunokompromitovaných pacientů?

Jsou centra, která proti chřipce očkují, neboť je u tohoto očkování splněna otázka bezpečnosti. Otázka účinnosti však zůstává otevřená. Už existují nějaké návrhy funkčních testů – jedna menší studie proběhla v německém Freiburgu, kde prokázali, že určitá odpověď zůstala zachována téměř u všech pacientů po očkování proti chřipce, takže ta buněčná odpověď funguje, ale nedá se to generalizovat, neboť existují i pacienti s běžnou variabilní imunodeficiencí (CVID), kteří mají poruchu buněčné imunity a pro něž by mohlo mít očkování závažné následky. Takže tato otázka zůstává stále otevřená.

Jak je to u vás?

V našem centru proti chřipce pacienty s PID neočkujeme. Otevírá to i otázku, zda pacienty s PID očkovat, či ne, až bude dostupná vakcína proti covidu-19.

Rýma není chřipka

Když se vrátím ještě ke zdravým lidem, tak řada lidí očkování proti chřipce odmítá s tím, že znají někoho, kdo se nechal naočkovat a následně měl ošklivý průběh nějaké nemoci, nebo měl dokonce chřipku. Může se to opravdu stát?

Jde o zásah do imunitního systému. Nechci říkat, na čí straně je chyba, ale fakt je ten, že pokud podstupuje člověk očkování, i když je to neživými bezpečnými vakcínami, měl by být naprosto zdravý. Pokud jde na očkování a probíhá u něj nějaké, byť lehké nachlazení, může to nějaké komplikace vyvolat. Očkování samo o sobě je neživá vakcína, takže samo nic vyvolat nemůže. Otázkou druhou je, čemu lidé říkají chřipka. Spousta lidí, kteří prodělají nachlazení, vám bude říkat, že měli chřipku. Ale chřipka je opravdu závažné onemocnění s horečkami kolem 39, 40 °C, s bolestmi svalů a kloubů a rýma do jeho obrazu nepatří. Samozřejmě, očkování proti chřipce nechrání proti jiným virovým infekcím, tedy ani proti covidu-19.

Komu byste tedy očkování proti chřipce doporučil?

Stoprocentně bych jej doporučil rizikovým skupinám, do nichž patří kardiaci, diabetici, pacienti s plicním onemocněním a další.

Co byste pacientům v souvislosti s prevencí proti covidu-19 ještě doporučil?

Jednak co jsem už říkal v souvislosti s navýšením imunoglobulinové léčby – že je zbytečné ji navyšovat. A také aby lidé používali selský rozum a nevěřili některým scestným radám, které se objevují, jako například, že si mají lidé proplachovat dutiny horkou vodou, protože virus nemá rád teplo a podobně. Jakýkoli terapeutický zásah, který by chtěli učinit, ať nejprve konzultují s námi, lékaři, protože my tu jsme pro ně a rádi jim poradíme.

Magda Hettnerová, poruchy-imunity.cz

Zaregistrujte se zdarma
k odběru zpravodaje

Partneři

Reference: 1. Primary Immunodeficiencies (PID) Driving Diagnosis for Optimal Care in Europe – European Reference Paper. Available at http://www.worldpiweek.org/resources/key-policy-documents (Last accessed September 2016). 2. PI Week leaflet. Available at http://www.worldpiweek.org/sites/default/files/article_docs/Common%20questions%20about%20PI%20answered_0.pdf (Last accessed September 2016). 3. Primary immunodeficiency in adults. IPOPI 2012. Available at http://www.worldpiweek.org/sites/default/files/article_docs/PIDs%20in%20adults.pdf (Last accessed September 2016).


Tato webová stránka je určena pouze pro vzdělávací účely a neslouží jako náhrada za lékařskou pomoc. Pro diagnostiku či léčbu svého zdravotního stavu se obraťte na svého lékaře.