Sekundární poruchy imunity (sekundární imunodeficience, SID) doprovázejí celou řadu různorodých onemocnění a stejně tak jsou různé i jejich příznaky. Navíc i v rámci jedné nemoci se mohou lišit v tíži projevů. Odhalit je tak nemusí být vůbec jednoduché.
Společným jmenovatelem příznaků sekundárních poruch imunity jsou samozřejmě imunitní problémy. Infekční onemocnění trvají delší dobu a nedostatečně reagují na standardně používané léky. Infekce způsobují nejenom běžní původci, ale také vzácné a tzv. oportunní („příležitostné“) patogeny – tedy takové, které běžně infekce nezpůsobují anebo jen ty nezávažné, ale oslabený imunitní systém pacientů se SID je pro ně plodnou půdou. Nejčastěji jde o záněty horních cest dýchacích, kůže, ústní dutiny nebo močového systému. U HIV pozitivních lidí se například často objevuje kandidóza (plísňová infekce vyvolaná kvasinkou).
Do jaké míry se SID projeví a jak moc budou infekce působit potíže, záleží na míře postižení imunitního systému.Zatímco u některých pacientů se jen prodlouží doba léčby, jiní mohou být i hospitalizovaní. Hodně záleží také na základním onemocnění, které porucha imunity doprovází. Ve většině případů naštěstí nejde o závažné potíže. I přesto je ale lepší mít se na pozoru a zbytečně se nevystavovat riziku.
Další příznaky záleží na základním onemocnění
Někteří pacienti v počátcích imunitních potíží již svoje základní onemocnění znají, u jiných se na něj přijde právě díky netypickým infekcím a další diagnostice. Na jaké další příznaky si dávat pozor?
Jak je vidět, se sekundárními poruchami imunity to není jednoduché – příčin je příliš mnoho. V případě, že základní onemocnění je už diagnostikováno, je třeba na poruchy imunity myslet a infekcím se snažit předcházet. Nicméně je zároveň nutné mít na paměti, že ne všichni pacienti se zmíněnými nemocemi budou mít i imunitní potíže! Každý z nás jsme jiný a to platí i zde.
pracuje jako zástupce přednosty pro léčebně-preventivní péči Ústavu klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice v Hradci Králové a současně vyučuje na Lékařské fakultě University Karlovy v Hradci Králové. Profesně je orientována především na diagnostiku a léčbu vrozených poruch imunity, zejména běžné variabilní imunodeficience a hereditárního angioedému. Kromě klinické a vědecké práce v oboru imunologie se podílí na aktivitách spojených s pacientskými organizacemi. Snaží se své zkušenosti předávat nejen mezi laickou, ale i odbornou veřejnost, a rozvíjet mezioborovou spolupráci.