#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#
Sekundární imunodeficience (SID) jsou poruchy imunitního systému, které vznikají jako následek jiného onemocnění (např. diabetu, urémie, virové infekce), závažných úrazů, rozsáhlých operací nebo celkového stavu organismu (např. věku, podvýživy). Mohou též vznikat jako následek léčebné intervence (např. protinádorové imunosupresivní terapie) nebo nepříznivých vnějších podmínek (chronického stresu, dlouhodobého kontaktu se škodlivinami).
Vzhledem k podstatě jejich vzniku jsou někdy označovány též jako imunodeficience získané. Právě příčina vzniku je odlišuje od imunodeficiencí primárních, též označovaných jako vrozené, u kterých je funkce imunitního systému ovlivněna v důsledku mutací v příslušných genech.
Sekundární imunodeficience představují značně různorodou skupinu onemocnění, která se u dospělé populace vyskytuje poměrně často. Většina z nich však mívá (ve srovnání s primárními imunodeficiencemi) mírnější projevy, mezi které patří například častá onemocnění dýchacích cest či trávicího systému. Obdobně, jako jsou klasifikovány primární imunodeficience, jsou klasifikovány i imunodeficience sekundární, konkrétně tedy na SID protilátkové, buněčné, kombinované, fagocytární a komplementové.