#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#
Co všechno ovlivňuje náš imunitní systém?

Co všechno ovlivňuje náš imunitní systém?

6. 3. 2019

Činnost imunitního systému ovlivňuje v průběhu lidského života řada okolností a stavů, které mohou vést až k jeho poruše. Kromě vrozených poruch imunity se tak můžeme setkat se sekundárními poruchami. Co všechno je může způsobit?

V rozvojových zemích zaujímá jednoznačně první místo podvýživa, zejména nedostatek plnohodnotných bílkovin, následovaná komplikacemi vyvolanými infekcí virem HIV, který způsobuje onemocnění AIDS.

Ve vyspělých státech s prodlužující se střední délkou života zase přibývá řada vleklých onemocnění s negativním dopadem na imunitní systém. Navíc přibývá možností léčit závažná onemocnění, která ještě před nedávnou dobou byla ve většině případů smrtelná či vedla k vážným zdravotním problémům s následnou těžkou invaliditou. Avšak léky, které vedou ke stabilizaci těchto onemocnění, či dokonce k jejich vyléčení, mívají řadu nežádoucích účinků, z nichž časté je právě postižení imunitního systému.

Vliv může mít cukrovka i obezita

Z chronických onemocnění je třeba jmenovat především cukrovku, dále pak závažnější postižení ledvin a jater či onemocnění zažívacího traktu, které vede k poruše vstřebávání živin. Správné nejsou ani jednostranné diety, nadměrné užívání alkoholu nebo kouření a neprospívá ani obezita či nadměrné množství cukrů a tuků v jídelníčku.

Organismus bývá oslaben po některých infekcích, jako jsou například sezónní chřipka či borelióza. K poškození sliznic, které jsou místem první obranné linie, může vést nerozpoznaná či nedostatečně léčená alergie, tzv. refluxní choroba jícnu (což je nemoc, při které nedostatečně pracuje svalový svěrač mezi jícnem a žaludkem, takže dochází k návratu kyselého žaludečního obsahu až do nosohltanu a tím k poškození sliznic), nebo nevhodné pracovní prostředí s výskytem škodlivých, dráždivých látek. Velmi častým negativním faktorem je dlouhodobý stres. Imunitu oslabí i rozsáhlejší chirurgický výkon či těžké popáleniny.

Slezina je pro imunitu důležitá

Problémem, který je nutno řešit, je i odstranění sleziny (nejčastěji po autohavárii či jiném úrazu nebo při různých onemocněních). Zjednodušeně se říká, že bez sleziny může člověk žít, což je pravda jen částečně. Slezina je důležitou součástí imunitního systému a jednou z jejích úloh je role při ohraničení infekce krátce poté, co škodlivé bakterie proniknou do krevního oběhu. Snaží se je zastavit hned na začátku a přemosťuje tak dobu, než dostatečně zareagují specifické mechanizmy, které potřebují i několik dní, než se plně uplatní. Existuje tak nemalá pravděpodobnost, že po vniknutí některých bakterií do krve může člověk poměrně rychle zemřít (řádově za několik hodin, maximálně dní).

Riziko představují zejména bakterie, které mají ochranný obal, jež obsahuje řadu cukerných složek (pneumokoky, meningokoky, hemofily). Není však třeba se bát. Stačí se podrobit preventivnímu očkování a příliš neváhat při nasazování antibiotik. Nutné je však lékaře, který vás léčí, upozornit na skutečnost, že vám byla slezina odstraněna!

K závažným důsledkům pro imunitní systém vede léčba nádorových onemocnění, hematologických onemocnění (jako jsou např. leukémie či nádorové onemocnění uzlin), ale i léčba autoimunitních onemocnění (např. onemocnění kloubů a pojivové tkáně, neurologické choroby – roztroušená skleróza, lupénka aj.).

Zdravě žijte a sportujte

Základem léčby získaných poruch imunity je snaha léčit onemocnění, které oslabení vyvolalo – např. mít pod maximální kontrolou cukrovku, zredukovat hmotnost, přestat kouřit, používat v práci ochranné pracovní pomůcky, kde je to nutné, nechávat se preventivně očkovat proti chřipce a dalším chorobám, které vám lékař doporučí, a dodržovat rady svého alergologa či gastroenterologa. Důležité také je snažit se o zdravý životní styl a přijímat stravu bohatou na bílkoviny, vitaminy (zejména vitaminy C, D a skupiny B) a stopové prvky (železo, selen, zinek). Nutné je také snížit chronický stres a věnovat se aktivnímu i pasivnímu odpočinku (pohyb, koníčky, dostatek spánku a přiměřená doba rekonvalescence), nepodceňovat pobyt v přírodě a zejména na slunci, protože naši populaci stále více trápí nedostatek vitaminu D. Jak moudří byli naši předci, kteří už dávno věděli, že kam nechodí slunce, tam chodí lékař.

Pokud vás přes veškerou snahu nemoci neopouštějí, je namístě navštívit imunologa, který vám může doporučit další prostředky, které pozitivně ovlivní váš imunitní systém.

Zaregistrujte se zdarma k odběru zpravodaje

zpravodaj

Spolupracující organizace

Tyto stránky jsou realizovány s finanční podporou společnosti Takeda Pharmaceuticals Czech Republic s.r.o.

Doc. MUDr. Pavlína Králíčková, Ph.D.

pracuje jako zástupce přednosty pro léčebně-preventivní péči Ústavu klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice v Hradci Králové a současně vyučuje na Lékařské fakultě University Karlovy v Hradci Králové. Profesně je orientována především na diagnostiku a léčbu vrozených poruch imunity, zejména běžné variabilní imunodeficience a hereditárního angioedému. Kromě klinické a vědecké práce v oboru imunologie se podílí na aktivitách spojených s pacientskými organizacemi. Snaží se své zkušenosti předávat nejen mezi laickou, ale i odbornou veřejnost, a rozvíjet mezioborovou spolupráci.

ODBORNÝ GARANT STRÁNEK