Primární imunodeficience představují vrozenou poruchu imunity. Spočívají v poruše protilátek (B-lymfocytů), T-lymfocytů, fagocytózy (schopnosti buněk pohlcovat mikroby), komplementu (proteinů spouštějících nespecifickou imunitní odpověď) či v jejich kombinacích. Odhadovaný výskyt PID v populaci je zhruba jeden případ ze dvou tisíc narozených dětí. Tito pacienti jsou náchylnější (nejen) k infekcím horních a dolních dýchacích cest. První projevy PID lze často pozorovat již brzy po narození nebo v kojeneckém věku, jindy se však projeví až během života. Mezi nejčastější onemocnění patří selektivní IgA deficit (protilátková PID) či běžná variabilní imunodeficience (CVID).
Co nás může varovat
Odborníci formulují deset možných varovných příznaků:
- výskyt čtyř nebo více nových ušních infekcí během jednoho roku,
- dvě nebo více závažných infekcí vedlejších dutin nosních během jednoho roku,
- dva nebo více měsíců užívání antibiotik s malým efektem,
- dva nebo více zánětů plic během jednoho roku,
- dítě nepřibírá na hmotnosti nebo normálně neroste,
- opakované hluboké abscesy kůže nebo orgánů,
- přetrvávající moučnivka v ústech nebo plísňová kožní infekce,
- nutnost použití nitrožilně podávaných antibiotik k vyléčení infekcí,
- dvě nebo více hlubokých infekcí včetně sepse,
- PID u rodinných příslušníků.
Návštěva alergologie a imunologie
Diagnostika příčiny opakovaných infekcí (nejen) dýchacích cest může být obtížná. Pacient či jeho rodiče by proto měli lékaři co nejpřesněji popsat charakter obtíží. Způsobeny mohou být špatnou léčbou předchozích infekcí (krátká doba léčby nebo její nedodržování, špatně zvolená antibiotika). Přispívat k nim může také kouření (aktivní i pasivní).
Pro potvrzení zánětu se často provádí vyšetření krve ke stanovení tzv. zánětlivých markerů (CRP, sedimentace a počtu bílých krvinek).
Vhodná je návštěva lékaře se specializací v oboru alergologie a klinická imunologie. Ten provede alergologické (kožní testy, stanovení IgE protilátek v krvi) a imunologické vyšetření, které může odhalit příčinu obtíží. Imunologické testy však často prokážou jen vážnější postižení imunitního systému, řada pacientů objektivně často nemocných tak může mít testy zcela v pořádku. Pokud je příčinou alergie, může pomoci tzv. specifická alergenová imunoterapie.
Vyšetření lékařem ORL, gastroenterologem či plicním lékařem
V případě negativních imunologických testů může pomoci návštěva ORL (otorinolaryngologie). Zde se provádí zejména vyšetření uší a endoskopické vyšetření horních dýchacích cest, které ukáže tvar nosní přepážky, vzhled sliznice, přítomnost a charakter sekretu a lymfatické tkáně v dýchacích cestách. Své místo mají v některých případech i CT vyšetření vedlejších dutin nosních nebo rentgenová vyšetření.
Dále existují specializovaná vyšetření k vyloučení systémových onemocnění, jako je vyšetření hybnosti řasinek v dýchacích cestách (k vyloučení tzv. primární ciliární dyskineze) či chloridů v potu (při podezření na cystickou fibrózu).
Mezi vyšetření cílená na gastroezofageální reflux (reflux kyselého žaludečního obsahu do jícnu či dutiny ústní) patří test s podáním tzv. inhibitorů protonové pumpy, které snižují sekreci kyseliny chlorovodíkové v žaludku, gastroskopie či pH-metrie jícnu.
Ke stanovení správné diagnózy je proto často nutná spolupráce a vyšetření pediatrem/praktickým lékařem, alergologem-klinickým imunologem, otorinolaryngologem, plicním lékařem či gastroenterologem.
Co může pomoci?
Prevence a léčba opakovaných infekcí se odvíjí od výsledků výše uvedených vyšetření. V každém případě je základem zdravý životní styl, tedy pestrá strava a prevence obezity, dostatek pohybu, omezení kouření, otužování apod. Existují také imunomodulační preparáty k posílení imunity, které mohou pomoci.
(mafi)