25. 9. 2021
Střevní mikrobiom je pojem v poslední době často skloňovaný odbornou i laickou veřejností. Jak souvisí jeho složení s fungováním imunitního systému a lze jej ovlivnit stravováním?
Co je to (střevní) mikrobiom?
Pojem mikrobiom označuje společný genom (genetickou informaci) mikroorganismů, které osídlují lidské tělo. Jde o 1014 (100 bilionů) nejen bakterií, ale i virů a hub, což je desetkrát více, než je buněk lidského těla. Nejvíce (až tisíce druhů) se jich nachází v trávicím traktu, zejména v tlustém střevě. Právě střevní mikrobiom je v poslední době vědci intenzivně zkoumán, někteří jej dokonce považují za samostatný orgán. Vyvíjí se postupně během života – nejdříve je střevo plodu sterilní, k jeho osídlení však dochází záhy po porodu a pokračuje v prvních třech letech života (dle některých studií i déle). Jeho složení se potom liší mezi jedinci navzájem.
Vztah střevního mikrobiomu a imunitního systému
Bylo prokázáno, že mikrobi ve střevě ovlivňují fungování (respektive odpověď) imunitního systému. Jak je jedinec postupně kolonizován mikroorganismy, dochází k aktivnímu navození imunitní tolerance těchto mikrobů. Vyvíjí se přirozená a adaptivní imunita, některé bakterie se např. podílejí na regulaci T lymfocytů. Narušení interakce mezi mikrobiomem a imunitním systémem tak úzce souvisí s rozvojem zánětlivých (lupénka, alergie, nespecifické střevní záněty – Crohnova choroba, ulcerózní kolitida), nádorových, metabolických (obezita, cukrovka) i dalších onemocnění.
Vliv diety na fungování imunity
Jedním z hlavních faktorů, které působí na mikrobiom, je dieta (skladba stravy). Složení a funkci mikrobiomu přitom ovlivňují nejen dlouhodobé, ale i krátkodobé změny ve stravování. Mikrobi rozkládají ve střevě vlákninu, díky čemuž zde vznikají různé mastné kyseliny. Některé např. podporují funkci regulačních T lymfocytů, jiné zlepšují obranyschopnost organismu navozením produkce IgA protilátek a zlepšením paměťových funkcí cytotoxických T lymfocytů. Poměr jednotlivých mastných kyselin přitom závisí na složení mikrobiomu i zdroji vlákniny.
Vědci zkoumali, jak ovlivňuje fungování imunitního systému dieta bohatá na tuky, respektive proteiny (bílkoviny). Došli k závěru, že strava bohatá na tyto živiny je spojená s vyšší citlivostí organismu ke střevnímu zánětu. V případě vyššího příjmu bílkovin bylo pozorováno i větší množství makrofágů (buněk schopných fagocytózy, tedy pohlcování mikrobů) ve střevě a vyšší riziko rozvoje agresivnějšího typu karcinomu tlustého střeva. Dále je zajímalo, zda záleží na typu proteinů ve stravě, tedy zda jedinec konzumuje živočišné či rostlinné bílkoviny. Dle studie zhoršuje průběh zánětu vyšší příjem kaseinu (bílkovina kravského mléka), zatímco gliadinu (bílkovina přítomná v lepku, respektive pšenici) nikoliv.
Složení a funkci mikrobiomu lze ovlivnit
Střevní mikrobiom významně ovlivňuje fungování imunitního systému udržováním rovnováhy imunitní odpovědi jak na střevní sliznici, tak mimo ni. Prvotní naladění probíhá již na počátku života během časné kolonizace, ale je možné jej „přeladit“ i později. Složení a funkci mikrobiomu lze totiž ovlivnit nejen způsobem stravování, ale i užíváním probiotik (živých mikroorganismů prospěšných pro mikrobiom), antibiotik či přenosem fekálního mikrobiomu („transplantace stolice“ = metoda léčby poruchy střevní mikroflóry).
(mafi)
