17. 2. 2021
U imunokompromitovaných pacientů jsou obavy z těžšího průběhu onemocnění covid-19 jistě namístě. Jak se infekce virem SARS-CoV-2 při oslabené imunitě projevuje a je v tomto případě spojena s vyšší úmrtností?
Covid-19 u onkologických pacientů
Podle dostupných studií mají onkologičtí pacienti zvýšené riziko těžšího průběhu onemocnění covid-19. Počáteční příznaky – horečka, suchý kašel, dušnost, únava či průjem – bývají u nich podobné jako u osob bez zhoubného nádorového onemocnění, v řadě případů proběhne infekce i zcela bezpříznakově.
Ovšem častěji než u běžné populace dochází u onkologických pacientů k následnému zhoršení stavu s nutností hospitalizace a umělé plicní ventilace a zároveň to vede k jejich zvýšené úmrtnosti. Což se ukázalo zejména u osob s karcinomem plic či zhoubným nádorovým onemocněním krve (leukémií). Tito pacienti jsou zpravidla starší a mají přidružená onemocnění, jako je cukrovka, vysoký krevní tlak, obezita, onemocnění srdce či ledvin, která jsou sama o sobě riziková. O něco menší úmrtnost byla naopak pozorována u pacientů po transplantaci kostní dřeně.
Riziko při nákaze covidem po transplantaci orgánů
Pacienti po transplantaci standardně užívají imunosupresiva, která omezují činnost imunitního systému. Cílem je navodit imunologickou toleranci transplantovaného orgánu (ledvin, plic, srdce apod.). I u těchto osob se počáteční příznaky onemocnění covid-19 od běžné populace výrazně neliší. Stejně jako v případě pacientů se zhoubným nádorovým onemocněním však mají vyšší riziko následné hospitalizace, potřeby ventilační podpory i úmrtí. Opět se jedná převážně o starší pacienty s přidruženými rizikovými onemocněními.
Biologická léčba a léky tzv. modifikující chorobu
Pacienti s revmatickými, kožními, neurologickými či střevními nemocemi často užívají biologickou léčbu nebo léčiva, která tzv. modifikují chorobu. Konkrétně pacienti s Crohnovou nemocí a ulcerózní kolitidou, kteří se léčí biologickou léčbou, se podle dosavadního zkoumání většinou potýkají s obdobně mírnými symptomy onemocnění covid-19 jako běžná populace. Jiná studie poukazuje na fakt, že horší průběh infekce byl opět pozorován u pacientů ve vyšším věku s přidruženými onemocněními. Samotné užívání biologické léčby se však dle současných poznatků nejeví jako rizikové. Podobný trend byl patrný např. i v případě léčby roztroušené sklerózy, atopické dermatitidy či lupénky.
Primární imunodeficience
Ve studii zahrnující pacienty s primárním (vrozeným) imunodeficitem byl těžší průběh onemocnění covid-19 pozorován u osob s CVID (běžným variabilním imunodeficitem). Vědci se domnívají, že mírnější průběh u pacientů s agamaglobulinémií může souviset s poruchou vyzrávání B-lymfocytů, které hrají roli v zánětlivé odpovědi. Vzhledem k malému počtu pacientů zařazených do studie však nejsou tyto výsledky zcela přesvědčivé.
Infekce virem HIV
Imunosuprese (oslabení imunity) navozená infekcí virem HIV může být chápána jako rizikový faktor těžšího průběhu onemocnění covid-19. Na druhé straně se však uvažuje o jejím ochranném vlivu z hlediska průběhu infekce, a to nejen proto, že HIV+ pacienti užívají dlouhodobě antivirotika. Údaje o nutnosti hospitalizace a umělé plicní ventilace a o úmrtnosti se v jednotlivých studiích výrazně lišily, nelze z nich tudíž vyvodit definitivní závěry. Příznaky onemocnění však byly podobné jako v běžné populaci, stejně tak větší riziko těžšího průběhu může být opět způsobeno vyšším věkem, přidruženými onemocněními či nedodržováním léčby.
U pacientů se zhoubným nádorovým onemocněním nebo po transplantaci je častěji pozorován těžší průběh onemocnění covid-19 doprovázený větší úmrtností. U ostatních imunokompromitovaných pacientů zatím studie tento trend neprokázaly. I přesto je ale namístě zvýšená opatrnost a dodržování veškerých hygienických opatření.
(mafi)
