Očkování proti covidu-19 u jedinců s poruchami imunity – důležité otázky a odpovědi

Očkování proti nemoci covid-19 představuje jedinou možnost, jak definitivně dostat pod kontrolu celosvětovou pandemii a umožnit lidem návrat do normálního života. Vakcinace specifických skupin ovšem vyvolává řadu otázek mezi laickou i odbornou veřejností. Tento článek se snaží shrnout odpovědi na nejčastější dotazy kladené v ambulancích klinických imunologů a alergologů pečujících o nemocné s imunodeficity.

Trpím vrozenou poruchou imunitního systému. Doporučíte mi očkování proti nemoci covid-19?

Rozhodně ano. Závažnost průběhu infekce covid-19 není jednoduché odhadnout. K poruše imunity je třeba připočíst i další faktory, jako je věk, obezita, závažné onemocnění ledvin, srdce a další. Ze skupiny pacientů s protilátkovými imunodeficity jsou závažným průběhem ohroženi zejména ti, kteří trpí postižením plic.

Mám podstoupit očkování proti covidu-19, i když mi v minulosti můj ošetřující lékař jiné vakcinace nedoporučoval s tím, že pravděpodobně nebudou dostatečně účinné?

Ano. Cílem očkování je vytvoření „paměti“, která má dvě části – protilátkovou a buněčnou. Je pravda, že odpověď protilátková bude snížená podle závažnosti vaší poruchy a také může přetrvávat kratší dobu. Zároveň však předpokládáme, že ve vašem případě má buněčná paměť naději zajistit alespoň částečnou ochranu, zejména proti závažnému průběhu onemocnění. Proto je již několik let doporučováno například očkování proti chřipce i u nemocných s poruchou tvorby protilátek. V současné době se lékaři snaží pomocí výzkumných laboratorních testů celou situaci lépe zmapovat.

Mám se nechat očkovat, když jsem už onemocnění covid-19 prodělal?

Rozhodně ano, doba ochrany po infekci je i u zcela zdravého člověka omezena na řádově několik měsíců. Obecně se hovoří o třech měsících. Přesná ochrana je individuální, pravděpodobně záleží i na závažnosti průběhu onemocnění. Po očkování se předpokládá silnější ochrana než po prodělané infekci.

Proč mám jít na očkování, když dostávám pravidelně protilátky? Nejsem již tímto způsobem chráněn?

Bohužel chráněn nejste. Plazma dárců, ze které se protilátky získávají, zatím neobsahuje žádné protilátky proti covidu-19. 

Je nezbytné zkoordinovat termín očkování a podání protilátek?

Oficiálně nejsou stanovena žádná pravidla. Na našem pracovišti doporučujeme načasování přibližně do poloviny intervalu mezi jednotlivými aplikacemi protilátek.

Jaká je pro mě nejvhodnější vakcína?

V současné situaci není možné si vakcíny vybírat s ohledem na jejich nedostatek. Zároveň však nejsou k dispozici žádné relevantní údaje, aby bylo možné na tuto otázku relevantně odpovědět. 

Mohu se nakazit koronavirem obsaženým ve vakcíně?

Vakcíny neobsahují živý virus, proto onemocnění způsobené vakcínou není možné.

Může vakcína změnit moji genetickou informaci uloženou v DNA?

Ne, nemůže. Žádná součást vakcíny žádným způsobem neinteraguje s genetickou informací uloženou v jádře buňky.

Jak tedy vakcína založená na mRNA funguje?

Typ vakcíny na bázi mRNA řekne našim svalovým buňkám, aby vytvářely bílkoviny, z nichž jsou tvořeny výběžky na viru SARS-CoV-2, tzv. spike proteiny. Ty jsou nezbytné pro vstup viru do buňky. Svalové buňky tyto bílkoviny vytvoří a vyšlou je na svůj povrch. Náš imunitní systém bude tyto výběžky považovat za tělu cizí a nebezpečné a začne vůči nim vytvářet protilátky a buněčnou paměť. Při skutečné infekci tak bude imunitní systém schopen velmi rychlé reakce a zvítězí nad virem dříve, než se rozvine onemocnění.  

Mohu těmto vakcínám důvěřovat, i když byly vytvořeny tak rychle?

Ano. Obecně se v souvislosti s nedávnými infekcemi SARS a MERS na vývoji vakcín proti koronavirům dlouhodobě a usilovně pracovalo. Současně vědci využili poznatky z vývoje vakcín proti horečce ebola a onemocnění zika. Díky obrovským americkým státním investicím se také podařilo začít stavět továrny již v době, kdy nebylo jasné, která firma bude se svou vakcínou úspěšná, a navíc se na minimum zkrátila administrativní část u regulačních orgánů v Evropě a v USA, která obvykle trvá roky.

Jsou tyto vakcíny bezpečné?

Ano, všechny vakcíny, které schválila Evropská léková agentura, jsou bezpečné. Tyto očkovací látky byly testovány na poměrně velkých souborech lidí, jak to vyžaduje legislativa. Opakovaně a velmi podrobně byla kontrolována jejich účinnost i veškeré možné nežádoucí účinky. Výsledky pak ještě posoudila vybraná skupina nezávislých expertů a poté je schválila americká i evropská regulační agentura. I nadále jsou nežádoucí účinky těchto látek evidovány.

V jakém případě se nemám nechat očkovat?

Pro pacienty s imunodeficity platí stejná pravidla jako pro zbytek populace.

  1. Vakcinace je zakázána pouze u nemocných, kteří jsou alergičtí na nějakou složku vakcíny, např. polyethylenglykol nebo polysorbát. V případě závažné reakce na jakoukoli vakcínu v minulosti je nezbytné být velmi opatrný a je vhodné postup konzultovat s ošetřujícím lékařem či přímo s vakcinačním týmem, který určí, jak dál.
  2. Očkování se odkládá v případě právě probíhajícího horečnatého onemocnění.
  3. Po prodělaném onemocnění je vhodné očkování odložit o tři měsíce. Je to spíše z důvodů nedostatku vakcín a zklidnění imunitního systému po infekci. Při kratším intervalu nehrozí žádné komplikace.
  4. Podání vakcíny není vhodné rovněž po tři měsíce po prodělání nemoci, pokud byly v rámci léčby onemocnění použity specifické protilátky proti covidu-19. 

Mohu se nechat očkovat, pokud mám prokázanou alergii na antibiotika, lokální anestetika či další léky?

Ve většině případů ano, při nejasnostech je vhodné vaši situaci konzultovat s ošetřujícím lékařem.

Jak se budu po vakcíně cítit?

Nežádoucí reakce po očkování jsou poměrně časté, ale nikterak se neliší od ostatních druhů očkování. Mezi nejčastější patří bolest, zarudnutí a otok v místě podané vakcíny. Poměrně často se objevuje únava, bolesti kloubů, svalů nebo zvýšená teplota. Příznaky obvykle mizí do jednoho až tří dní. Řada lidí naopak nemá nežádoucí účinky žádné nebo jen po jedné dávce. Intenzita nežádoucích reakcí vůbec nesouvisí s mírou vytvořené ochrany.

doc. MUDr. Pavlína Králíčková, Ph.D.
autorka je imunoložka a alergoložka 

Zdroje:

  1. Iniciativa SNÍH: Očkování v otázkách a odpovědích. Tempus Medicorum, únor 2021, str. 5–11.
  2. Společné stanovisko České vakcinologické společnosti (ČVS), České společnosti alergologie a klinické imunologie (ČSAKI). Společnosti infekčního lékařství (SIL) a Společnosti pro epidemiologii a mikrobiologii (SEM) ČLS JEP ze dne 21. 1. 2021.
  3. https://www.cdc.gov/vaccines/covid-19/

C-ANPROM/CZ/HYQ/0004

Zaregistrujte se zdarma
k odběru zpravodaje

Partneři

Reference: 1. Primary Immunodeficiencies (PID) Driving Diagnosis for Optimal Care in Europe – European Reference Paper. Available at http://www.worldpiweek.org/resources/key-policy-documents (Last accessed September 2016). 2. PI Week leaflet. Available at http://www.worldpiweek.org/sites/default/files/article_docs/Common%20questions%20about%20PI%20answered_0.pdf (Last accessed September 2016). 3. Primary immunodeficiency in adults. IPOPI 2012. Available at http://www.worldpiweek.org/sites/default/files/article_docs/PIDs%20in%20adults.pdf (Last accessed September 2016).


Tato webová stránka je určena pouze pro vzdělávací účely a neslouží jako náhrada za lékařskou pomoc. Pro diagnostiku či léčbu svého zdravotního stavu se obraťte na svého lékaře.