3. 12. 2019
Onemocnění planými neštovicemi je stále nejčastější infekční nemocí v České republice. Každoročně je zaznamenáno několik desítek tisíc případů, obvykle v období od podzimu do pozdního jara. Jde o nemoc typickou pro děti předškolního věku a žáky na prvním stupni základních škol. Zároveň ale může postihnout i dospělé osoby stejně jako těhotné ženy, které se s virem doposud nesetkaly. Zvláště jsou ohroženi pacienti s oslabeným imunitním systémem.
Plané neštovice způsobuje lidský herpetický virus číslo tři neboli virus varicella zoster. Má tu nepříjemnou vlastnost, že pokud člověka nakazí, nikdy už jeho organizmus neopustí. Po prvním prodělaném onemocnění zůstává v klidovém stavu „spánku“. V důsledku různých vlivů jako je stres, UV záření, léky snižující funkci imunitního systému či onemocnění typu HIV se ovšem může znovu probudit a vyvolat u pacienta v pokročilejším věku onemocnění známé jako pásový opar. Jeden virus tak dokáže u téhož jedince vyvolat dvě formy nemoci – plané neštovice v dětství a pásový opar v pozdějším věku.
Závažné komplikace u jedinců s poruchou imunity
Pacienti s oslabeným imunitním systémem, obdobně jako těhotné ženy nebo kuřáci, jsou významnou rizikovou skupinou pro různá infekční onemocnění, vyvolaná jak bakteriemi, tak viry. „Pokud tito jedinci onemocní planými neštovicemi, může se u nich objevit celá řada komplikací. K nejzávažnějším patří v některých případech i život ohrožující zápal plic. Mezi další možné komplikace řadíme nejen zánět jater, ale také onemocnění srdečních obalů a srdce, zánětlivé postižení ledvin nebo varlat, ale i zánět mozkových blan a mozku,“ vysvětluje imunoložka MUDr. Pavlína Králíčková, Ph.D.
Děti i dospělí, kteří spadají do rizikových skupin a onemocní virem varicella zoster, jsou léčeni virostatiky. V případě, že se tito oslabení jedinci setkali s infekcí, lze jim nasadit preventivní léčbu. Jde o látky získané z plazmy zdravých dárců s vysokou hladinou protilátek proti tomuto viru. K dispozici je také vakcína, kterou si lze vyžádat u lékaře. Speciálně dětští onkologičtí pacienti, děti s cystickou fibrózou apod. patří mezi ty, kterým je očkování proti tomuto viru nabízeno jako vhodná prevence.
Pokud však jedinec trpí závažnější formou poruchy imunity, je nezbytné, aby se informoval u svého ošetřujícího lékaře či specialisty, zda vakcinaci může podstoupit. Jedná se totiž o očkování živým, i když oslabeným vakcinačním kmenem. Pro některé jedince by se mohl naopak stát nebezpečným. Jedná se o onemocnění (či jejich léčbu), která vedou ke snížení počtu či funkce T lymfocytů. Např. u lidí, kteří podstoupili transplantaci kostní dřeně, by nemělo být očkování proti planým neštovicím podáno dříve než po dvou letech od transplantace.
Neštovice mohou skončit i smrtí
Jak v České republice, tak ve světě byla v odborné literatuře popsána řada případů pacientů se sníženou imunitou, u kterých byl průběh planých neštovic velmi závažný, v některých případech dokonce skončil úmrtím. Příkladem je šestiletá dívka, jež byla hospitalizována v důsledku závažných astmatických problémů. Předepsaná medikace dostatečně zabrala a lékaři dívku propustili do domácí léčby.
Po šesti dnech se do nemocnice vrátila kvůli zesilujícím bolestem v oblasti břicha, zvracení, zimnici a teplotě přes 37 °C. Laboratorní testy ukázaly zvýšenou hladinu leukocytů. Bolest se zhoršovala, začínala se promítat do oblasti zad. Lékaři postupně vyloučili zápal plic, zánět slinivky a srpkovitou chudokrevnost. Dítě bylo přemístěno na oddělení jednotky intenzivní péče a testy mu byly opakovány. Vzápětí nalezl ošetřující lékař na kůži holčičky dva malé puchýře v oblasti za uchem a několik dalších na těle.
Odborníci dívce diagnostikovali plané neštovice s komplikací zánětu jater (hepatitidy). Pro tyto obtíže svědčily bolesti břicha a zad a dále zvýšené hodnoty jaterních enzymů. Bilirubin (žlučové barvivo, které způsobuje žluté zabarvení kůže – žloutenku) byl v této chvíli ještě v normě. Během následujících dnů se však u dívky výrazně snižovala funkce jater. Pacientka ihned dostala agresivní terapii antivirotiky, lékaři jí aplikovali plazmu. Bohužel začaly selhávat i plicní funkce a musela být připojena na dýchací přístroj. Lékaři se ji ještě pokusili zachránit částečnou transplantací jater. Bohužel, přes veškerou snahu jedenáctý den hospitalizace pacientka zemřela.
Možnost preventivního očkování
Tento případ odkazuje na studii 31 imunosuprimovaných dětí, kdy u 11 z nich infekce virem varicella zoster vyvolala hepatitidu. Všechny děti udávaly bolesti břicha, pět z nich i v zádech. Tuto bolest nešlo blíže lokalizovat, lékař pohmatem jater nezjistil nic neobvyklého a výsledky jaterních testů byly zvýšené podobně jako u detailně popsaného případu. Čtyři pacienti z 31 sledovaných zemřeli.
Virus varicella zoster je nebezpečný i dospělým pacientům s poškozeným imunitním systémem. Statistika udává, že na 100 000 osob infikovaných virem varicella zoster se u 3 imunosuprimovaných pacientů vyvine zánět mozku. Z toho důvodu je nutné na tuto možnost myslet i v rámci diferenciální diagnostiky pacienta, a to i ve chvíli, kdy na kůži nemá žádné viditelné příznaky (např. puchýřky) tohoto onemocnění. Neléčený varicelový zánět mozku totiž končí zpravidla smrtelně.
Vzhledem k tomu, že studie poukázaly na fakt, že skoro deset procent dospělé evropské populace nemá proti viru varicella zoster protilátky, měli by zejména jedinci z rizikových skupin zvážit možnost preventivního očkování.
(vb)
