Když tělu chybí protilátky, bez léčby se neobejde

Zatímco za vrozené poruchy imunitního systému může chyba v genetické informaci, získané poruchy imunity vznikají v průběhu života kvůli jinému onemocnění. Ať tak či tak, v obou případech je třeba poruchy imunity léčit. Podle závažnosti se pak onemocnění léčí antibiotiky, náhradou chybějících protilátek, transplantací kmenových buněk či genovou terapií.

Léčba vrozených poruch imunitního systému závisí na tom, která složka nefunguje správně a o jak závažný problém se jedná. Existují chyby, kterým se organizmus postupně přizpůsobí a najde si sám cestu, jak se s nimi vyrovnat. „V takovém případě se nemusí projevit vůbec nebo jen v náročných situacích. Jindy je chyba tak velká, že by bez transplantace kostní dřeně nemocné dítě velmi brzy zemřelo,“ vysvětluje MUDr. Pavlína Králíčková, Ph.D., z Ústavu klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Léčebné postupy v případě vrozeného onemocnění poruch

Základními postupy v léčbě vrozených poruch imunity jsou antibiotika, náhrada chybějících protilátek, transplantace kmenových buněk a – stále ve fázi výzkumu – genová terapie.

„Antibiotika se podávají nejen při jejich potřebě, při infekci, ale často jsou nezbytná dlouhodobě, preventivně. Preventivní podávání může být nezbytné po mnoho let nebo třeba jen v zimních měsících, kdy je riziko infekcí nejvyšší,“ vysvětluje MUDr. Králíčková.

Když tělu chybí protilátky, které nás chrání především proti bakteriálním infekcím, je možné je dodávat. Získávají se od dárců krevní plazmy a zajišťují ochranu vůči všem onemocněním, se kterými se dárci setkali a vytvořili si na ně dlouhodobou ochranu. Každý pacient má svou optimální dávku, kterou musí během měsíce dostat. Protilátky je možné podávat přímo do žíly infuzí nebo je píchat pod kůži, nejčastěji do břicha či stehen.

V nejtěžších případech, kdy nefungují správně ani buňky imunitního systému, ani se netvoří protilátky, je nezbytná transplantace krevními kmenovými buňkami. Jedná se o buňky, ze kterých se mohou vytvořit všechny buňky imunitního systému. Získávají se od vhodných zdravých dárců, a to příbuzných i nepříbuzných. Jejich zdrojem bývá kostní dřeň (která je v celkové narkóze odebrána z lopaty kosti kyčelní), periferní krev (která se po speciální přípravě odebírá z krve pomocí speciálního přístroje – separátoru) či krev získaná z pupečníku novorozence. Po speciální přípravě se podají formou infuze. Jejich správné zabydlení se podporuje dalšími léky.

Genová terapie se snaží opravit přímo chybu v genech. Jak tato terapie funguje, vysvětluje MUDr. Pavlína Králíčková: „Uměle se vytvoří ta část genetické informace, která je chybná, a poté je dopravena do nemocných buněk našeho pacienta. Tento přenos se děje pomocí speciálně upravených virů, tzv. vektorů, nebo speciálních enzymů, látek, které dokážou rozeznat konkrétní místa naší DNA – nositelky genové informace, nastříhat ji a následně vložit předem připravený úsek. Jedná se zatím o experimentální postup, na kterém se pilně pracuje.“ 

Na léčbu získaných poruch imunity jednoznačný recept neexistuje

Získané poruchy imunity, za kterými stojí další onemocnění, jsou velmi pestrou a početnou skupinou. Na jejich léčbu není jednotný recept. „Vždy se snažíme maximálně dostat pod kontrolu základní onemocnění, tedy alergii, cukrovku, zažívací obtíže, onemocnění krve, kloubů či nádorové onemocnění. V nejtěžších případech opět nastupují antibiotika nebo dodávání protilátek,“ dodává MUDr. Králíčková.

Co však muže pro svůj imunitní systém udělat každý, je hezky se chovat sám k sobě: nekouřit, jíst pestrou stravu bohatou na vitaminy, udržovat si správnou hmotnost, hodně se hýbat, nejlépe venku v přírodě, poradit se s lékařem o vhodnosti dalších očkování, najít si koníčky a další věci, které mu udělají radost. Naučit se bojovat se stresem je základ. Ne nadarmo se říká: „Veselá mysl – půl zdraví.“ 

Nepřehlédněte:

Rady a tipy najdete v kapitole "Jak zůstat zdravý"

Zdroje:

Bartůňková J., Šedivá A., Janda A.: Imunodeficience, 2. přepracované vydání, Grada 2007

Králíčková P.: Současné formy imunoglobulinové substituční léčby. Alergie  2016, roč. 18, č. 2, s. 129–132. ISSN: 1212-3536

https://www.uptodate.com/contents/gene-therapy-for-primary-immunodeficiency

https://www.prolekare.cz/tema/primarni-imunodeficience/detail/primarni-a-sekundarni-imunodeficience-prehled-a-klasifikace-8786

https://www.tribune.cz/clanek/41691-se-sekundarnim-imunodeficitem-se-muze-setkat-lekar-jakekoli-specializace

http://www.angisrevue.cz/revue/archiv/cislo/detail/25/

Zaregistrujte se zdarma
k odběru zpravodaje

Partneři

Reference: 1. Primary Immunodeficiencies (PID) Driving Diagnosis for Optimal Care in Europe – European Reference Paper. Available at http://www.worldpiweek.org/resources/key-policy-documents (Last accessed September 2016). 2. PI Week leaflet. Available at http://www.worldpiweek.org/sites/default/files/article_docs/Common%20questions%20about%20PI%20answered_0.pdf (Last accessed September 2016). 3. Primary immunodeficiency in adults. IPOPI 2012. Available at http://www.worldpiweek.org/sites/default/files/article_docs/PIDs%20in%20adults.pdf (Last accessed September 2016).


Tato webová stránka je určena pouze pro vzdělávací účely a neslouží jako náhrada za lékařskou pomoc. Pro diagnostiku či léčbu svého zdravotního stavu se obraťte na svého lékaře.