Jarní období již tradičně vybízí k různým očistám nebo půstům. Skoro každý den se objevují nové a nové „superpotraviny“, které slibují nastartování imunity, ne-li celého organismu. Je nutné po těchto potravinách pátrat a startovat jejich pomocí imunitu jako auto, co celou zimu stálo v garáži?
Naše imunita pracuje 24 hodin denně 7 dní v týdnu. Neulehá k zimnímu spánku, nikdy nemá dovolenou a nikdy nespí. Jinými slovy, motor neustále běží. To samé platí pro očistné mechanismy, které v našem těle přirozeně probíhají, třeba prostým dýcháním. Můžeme ale nějak tyto procesy podpořit tím, co jíme?
Jsou látky, které naše tělo vyrobit neumí a musíme je přijímat potravou. Většinou jich potřebujeme jenom malé množství, ale pro správné fungování organismu jsou nezbytné. Jedná se o některé vitaminy nebo minerální látky, které nejlépe doplníme pestrou stravou.
Salátová sezóna je tady!
První teplé sluneční paprsky lákají k zahájení salátové sezóny. Špenát je skvělou alternativou k ledovému salátu a obsahuje navíc látky, které pomáhají udržet zdravou kůži, vlasy nebo kosti. Už jste vyzkoušeli kombinaci čerstvých lístků špenátu s červenou řepou a plátky grepu či pomeranče?
Chřest, chřest a zase chřest
Od dubna do června zažívá většina Česka chřestový boom. Je to jeden z prvních druhů zeleniny, kterou sklízíme, a navíc ho můžeme jednoduše připravit. Čerstvý chřest poznáme tak, že je křehký, stonky ve svazku mezi sebou vržou a hlavičky jsou zavřené. Tenký zelený chřest není nutné většinou ani loupat a stačí odřezat 2 až 3 cm dřevnatého konce. Jako úpravu rozhodně zvolte blanšírování, pomocí něhož udržíte přirozenou barvu chřestu.
Nejsme na to sami
Velkými pomocníky naší imunity jsou střevní bakterie. Je důležité udržet si převahu a dostatečné množství těch, které jsou pro nás prospěšné, proto jezte jogurty (nejlépe bílé) a pijte acidofilní nebo kefírová mléka, která obsahují miliony bakterií. Nenahradí sice naše bakterie, ale pomáhají je udržovat „ve střehu“. Nesmíme je ale zapomínat krmit. Nejvíce jim chutná vláknina z celozrnných výrobků, luštěnin nebo ovoce a zeleniny.
První sluneční paprsky a vitamin D
Pokud netrávíme zimní měsíce v teplých krajích, kůži máme ukrytou pod vrstvami oblečení. Většina z nás tak trpí nedostatkem vitaminu D, který potřebujeme zejména pro vstřebávání vápníku. První sluneční paprsky nemusí být pro jeho syntézu dostačující, a navíc bychom se před nimi měli chránit. Dodatečným zdrojem vitaminu D tak mohou být například houby. Jestliže máte navíc sušené na slunci, vyhráli jste! K hotovým houbám přidejte pár lístků spařeného špenátu, česnek, oblíbený sýr a naplňte vzniklou směsí těsto na štrúdl. Oproti jablečnému to bude jistě příjemná změna.
(eha)