#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#
Jak se projevují primární a sekundární poruchy imunity

Jak se projevují primární a sekundární poruchy imunity

8. 1. 2020

Poruchy imunitního systému představují velmi širokou a různorodou skupinu lidských onemocnění, jejichž závažnost se výrazně liší. Obecně se u pacienta postiženého oslabením imunitního systému může objevit zvýšený sklon k infekčním nemocem, stejně tak ale i různá alergická onemocnění, autoimunitní a revmatické nemoci, stejně jako choroby onkologického charakteru.

Imunitní systém plní v našem organismu tři základní funkce: brání nás proti infekcím, odstraňuje staré, poškozené buňky a vykonává imunitní dohled tím, že rozeznává škodliviny v organizmu a likviduje staré a mutované buňky. Imunodeficience je poruchou imunitního systému, která se projevuje snížením schopnosti imunitního systému plnit základní funkce, zejména pak obranu proti infekcím a imunitní dozor.

Jak se projevují primární poruchy imunity

Primární neboli vrozená geneticky definovaná imunodeficience se projevuje typicky v raném věku. Jedná se o vzácnou poruchu. Nejčastější primární imunodeficiencí v Evropě je protilátková deficience (nedostatečnost), která tvoří okolo 70 % všech vrozených imunitních poruch.

Principem tohoto onemocnění je neschopnost imunitního systému produkovat protilátky proti onemocnění, a lidský organizmus se tak nemůže efektivně a důsledně bránit proti cizím mikroorganizmům. Primární imunodeficienci může signalizovat opakovaný výskyt některých nemocí. Například pokud se dítě potýká se 4 a více středoušními infekcemi za rok, více než 2 sinusitidami ročně, dlouhodobě se léčí s antibiotiky s malým účinkem, prodělá dvakrát a vícekrát ročně zápal plic, má opakující se kožní abscesy či dlouhodobě přetrvávající plísňové infekce kůže. Varovné je také nezbytné nitrožilní podávání antibiotik nebo více než dvě hluboké infekce včetně sepse.

Sekundární imunodeficience jsou mnohem častější

Druhou velkou skupinu těchto onemocnění tvoří sekundární imunodeficience, které se mohou objevit kdykoli během našeho života. Tyto poruchy se vyskytují mnohem častěji než poruchy primární. Většinou se jedná o chronická onemocnění, následky ozáření, imunosuprese, operací, traumat nebo stresu. Tato onemocnění vznikají v důsledku jiných nemocí nebo následků jejich léčby.

Sekundární imunodeficity mají odlišný charakter ve vyspělých a rozvojových zemích. V rozvojové části světa jde většinou o důsledky podvýživy a infekčních onemocnění typu HIV nebo tuberkulózy. Ve vyspělých zemích se jedná převážně o chronická onemocnění a imunodeficience vzniklé v důsledku jejich léčby. Počty nemocných stejně jako náklady na jejich terapii každoročně stoupají. 

V jakém věku se poruchy imunity objevují 

Dobře jsou popsána jednotlivá kritická věková období projevů imunodeficitních stavů. U novorozenců se typicky vyskytují těžké primární protilátkové imunodeficience v období mezi půl rokem a 2 lety. U dětí od 3 do 5 let se objevují jak protilátkové, tak i sekundární imunodeficity. Mladí lidé mezi 15. a 20. rokem mohou být postiženi prvními projevy variabilních imunodeficitů. Ve středním věku, v důsledku období nadměrného pracovního vytížení a stresu, jsou nejčastěji zaznamenávány první projevy autoimunitních onemocnění a v pozdním věku a stáří pak projevy vážných sekundárních imunodeficitů. 

Existuje prevence poruch imunity?

Proti primárním imunodeficiencím neexistují preventivní opatření, protože jde o onemocnění vrozená. Nicméně lidé, kteří jsou takto postiženi, by se měli vyhýbat prostředí, ve kterém se mohou snadno nakazit infekční chorobou. Nápomocná je také prenatální diagnostika, která umožňuje odhalit genetickou zátěž u ještě nenarozených miminek. Pacienti, u kterých je primární imunodeficience prokázána, jsou zaznamenáni v českém registru, který je napojen na světovou síť ESID (European Society for Immunodeficiences). Primární deficienci v současnosti nelze vyléčit, nicméně existují substituční terapie, které zmírňují dopady nemocí. Pacientům se obvykle nitrožilně podávají protilátky (imunoglobuliny), a to typicky v dávce do jednoho gramu na kilogram tělesné hmotnosti za měsíc. Tyto léky jsou vyráběny z lidské plazmy zdravých jedinců.

V rámci prevence proti sekundárním imunodeficiencím je důležitá správná a dostatečná výživa s cílem vyhnout se podvýživě (malnutrici), stejně jako bezpečný sex coby účinná ochrana před onemocněním HIV/AIDS. U pacientů před velikými operačními výkony se podávají preventivně antibiotika (obvykle při operaci v místě zánětu).

Čtěte také:
Poruchy imunity se u dětí projevují různě, k diagnóze pomáhá 10 varovných znaků imunity

(vb)

Zaregistrujte se zdarma k odběru zpravodaje

zpravodaj

Spolupracující organizace

Tyto stránky jsou realizovány s finanční podporou společnosti Takeda Pharmaceuticals Czech Republic s.r.o.

Doc. MUDr. Pavlína Králíčková, Ph.D.

pracuje jako zástupce přednosty pro léčebně-preventivní péči Ústavu klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice v Hradci Králové a současně vyučuje na Lékařské fakultě University Karlovy v Hradci Králové. Profesně je orientována především na diagnostiku a léčbu vrozených poruch imunity, zejména běžné variabilní imunodeficience a hereditárního angioedému. Kromě klinické a vědecké práce v oboru imunologie se podílí na aktivitách spojených s pacientskými organizacemi. Snaží se své zkušenosti předávat nejen mezi laickou, ale i odbornou veřejnost, a rozvíjet mezioborovou spolupráci.

ODBORNÝ GARANT STRÁNEK