Za poměrně nenápadnými obtížemi se může skrývat nebezpečný problém a naopak za vysokým počtem infekcí může stát příčina, kterou lze jednoduše vyřešit. Každý máme jinou citlivost k tomu, kdy považujme svou nemocnost ještě za únosnou, proto pro hodnocení zdravotního stavu vedoucího k stanovení míry nemocnosti si lékař musí zodpovědět řadu otázek:
- Kolikrát byl pacient nemocný?
- Objevila se nemoc v průběhu celého roku, nebo jen v některém z ročních období?
- Opakovaly se infekce na stejném místě, nebo na různých místech po těle?
- Byla k jejich léčbě potřeba antibiotika? Kolikrát? Musela být podávána do žíly? Byla antibiotika podávána cíleně podle výsledku výtěrů?
- Byl během rekonvalescence nutný pobyt doma či v nemocnici, případně vystavení pracovní neschopnosti?
- Který orgán byl infekcí postižen a jak závažně?
- Byl stanoven původce infekce?
- Jednalo se o běžného, či zcela nečekaného původce infekce?
- Opakoval se při infekcích stále stejný původce, nebo bylo zachyceno široké spektrum původců?
- Byla infekce provázena horečkou, případně jak dlouho se horečka u nemocného držela?
- Byla podávaná léčba dostatečně účinná?
- V jakém pracovním prostředí se pacient pohybuje?
- Jedná se o kuřáka?
- Jedná se o člověka drogově závislého či s rizikovým sexuálním chováním?
- Trpí nemocný jinými onemocněními?
- Jakým způsobem jsou u něj jiná onemocnění léčena?
- Jsou u něj daná onemocnění pod kontrolou?
- Nemůže mít pacient v těle místo, které je zdrojem infekcí, například chronický zánět zubu?
- Trápí nemocného stres či dlouhodobě neřešený problém?
Častokrát se tímto způsobem objeví druhotné příčiny, které navyšují nemocnost a lze je poměrně jednoduše vyřešit (například léčbou alergie, zažívacích obtíží, vytržením či léčbou nemocného zubu, rozšířením močové trubice, odstraněním vdechnutého cizí tělesa z průdušky, snahou dostat pod kontrolu cukrovku, obezitu či kouření, zaměřit se na zlepšení životního stylu s péčí o psychiku nemocného atd.).
Někdy je zvýšená nemocnost po nějakou dobu zcela přirozená, například u malých dětí po nástupech do kolektivních zařízení, při vstupu do nového pracovního prostředí, zejm. do velkých kolektivů, školství apod.
Existují však situace, kdy je potřeba mít se na pozoru a situaci rozhodně nepodcenit. Vodítkem pro jejich stanovení je tzv. 10 varovných známek, které byly v roce 1993 na základě doporučení expertů poprvé zveřejněny nadací Jeffrey Modell Foundation. Sestaveny byly odděleně pro děti a pro dospělé. Přítomnost dvou a více známek je vždy alarmující.
Varovné známky zahrnují vícečetné záněty středouší, záněty dutin, zápaly plic, vícečetné neefektivní podání antibiotik, podání antibiotik nitrožilně, závažné a hluboko uložené infekce, včetně otravy krve, závažných hnisavých či plísňových infekcí.
Prvními projevy mohou být nenápadné, například ve formě neprospívání dětí, chronických průjmů u dospělých. Někdy je jediným vodítkem výskyt vrozených poruch imunitního systému v rodině. U dospělých pacientů musíme být ostražití i při rozsáhlých virových infekcích (např. oparech, bradavicích či kondylomatech) nebo infekcích způsobených některými atypickými bakteriemi, které jsou příbuzné tuberkulóze, běžně se vyskytují v půdě či vodě a pro zdravé lidi obvykle nepředstavují nebezpečí.
U méně závažných postižení imunitního systému je citlivost k infekcím o něco nižší, a proto je potřeba zvolit individuální přístup. Projevují se různorodými klinickými znaky, které zahrnují postižení řady orgánů (např. dýchacích cest, zažívacího ústrojí, kůže či kloubů). S nemocnými se tak často do prvního kontaktu dostávají lékaři mimo obor imunologie (infekcionisté, plicní lékaři, gastroenterologové, kožní lékaři, revmatologové, hematoonkologové, otorinolaryngologové a další).
Čím dříve se nám podaří identifikovat nemocného s primární poruchou imunity (imunodeficitem), tím má lepší vyhlídky do budoucnosti s minimem komplikací svého onemocnění. V řadě případů je tak možný jeho plnohodnotný návrat do běžného života.
Zdroje:
Bartůňková J., Šedivá A., Janda A. Imunodeficience. 2., přepracované vydání, Praha: Grada, 2007.
http://www.info4pi.org/library/educational-materials/10-warning-signs
