Časté infekce mohou být známkou poruchy imunity

Co to jsou časté či často se opakující infekce? Na tuto otázku nelze jasně odpovědět. Hranice mezi tím, co lze považovat za běžnou frekvenci výskytu infekcí a co už za nadměrnou, totiž není pevně stanovena.

Za poměrně nenápadnými obtížemi se může skrývat nebezpečný problém a naopak za vysokým počtem infekcí může stát příčina, kterou lze jednoduše vyřešit. Každý máme jinou citlivost k tomu, kdy považujme svou nemocnost ještě za únosnou, proto pro hodnocení zdravotního stavu vedoucího k stanovení míry nemocnosti si lékař musí zodpovědět řadu otázek:

Častokrát se tímto způsobem objeví druhotné příčiny, které navyšují nemocnost a lze je poměrně jednoduše vyřešit (například léčbou alergie, zažívacích obtíží, vytržením či léčbou nemocného zubu, rozšířením močové trubice, odstraněním vdechnutého cizí tělesa z průdušky, snahou dostat pod kontrolu cukrovku, obezitu či kouření, zaměřit se na zlepšení životního stylu s péčí o psychiku nemocného atd.).

Někdy je zvýšená nemocnost po nějakou dobu zcela přirozená, například u malých dětí po nástupech do kolektivních zařízení, při vstupu do nového pracovního prostředí, zejm. do velkých kolektivů, školství apod.

Existují však situace, kdy je potřeba mít se na pozoru a situaci rozhodně nepodcenit. Vodítkem pro jejich stanovení je tzv. 10 varovných známek, které byly v roce 1993 na základě doporučení expertů poprvé zveřejněny nadací Jeffrey Modell Foundation. Sestaveny byly odděleně pro děti a pro dospělé. Přítomnost dvou a více známek je vždy alarmující.

Varovné známky zahrnují vícečetné záněty středouší, záněty dutin, zápaly plic, vícečetné neefektivní podání antibiotik, podání antibiotik nitrožilně, závažné a hluboko uložené infekce, včetně otravy krve, závažných hnisavých či plísňových infekcí.

Prvními projevy mohou být nenápadné, například ve formě neprospívání dětí, chronických průjmů u dospělých. Někdy je jediným vodítkem výskyt vrozených poruch imunitního systému v rodině. U dospělých pacientů musíme být ostražití i při rozsáhlých virových infekcích (např. oparech, bradavicích či kondylomatech) nebo infekcích způsobených některými atypickými bakteriemi, které jsou příbuzné tuberkulóze, běžně se vyskytují v půdě či vodě a pro zdravé lidi obvykle nepředstavují nebezpečí.

U méně závažných postižení imunitního systému je citlivost k infekcím o něco nižší, a proto je potřeba zvolit individuální přístup. Projevují se různorodými klinickými znaky, které zahrnují postižení řady orgánů (např. dýchacích cest, zažívacího ústrojí, kůže či kloubů). S nemocnými se tak často do prvního kontaktu dostávají lékaři mimo obor imunologie (infekcionisté, plicní lékaři, gastroenterologové, kožní lékaři, revmatologové, hematoonkologové, otorinolaryngologové a další).    

Čím dříve se nám podaří identifikovat nemocného s primární poruchou imunity (imunodeficitem), tím má lepší vyhlídky do budoucnosti s minimem komplikací svého onemocnění. V řadě případů je tak možný jeho plnohodnotný návrat do běžného života.

 

Zdroje:

Bartůňková J., Šedivá A., Janda A. Imunodeficience. 2., přepracované vydání, Praha: Grada, 2007.

http://www.info4pi.org/library/educational-materials/10-warning-signs

Zaregistrujte se zdarma
k odběru zpravodaje

Partneři

Reference: 1. Primary Immunodeficiencies (PID) Driving Diagnosis for Optimal Care in Europe – European Reference Paper. Available at http://www.worldpiweek.org/resources/key-policy-documents (Last accessed September 2016). 2. PI Week leaflet. Available at http://www.worldpiweek.org/sites/default/files/article_docs/Common%20questions%20about%20PI%20answered_0.pdf (Last accessed September 2016). 3. Primary immunodeficiency in adults. IPOPI 2012. Available at http://www.worldpiweek.org/sites/default/files/article_docs/PIDs%20in%20adults.pdf (Last accessed September 2016).


Tato webová stránka je určena pouze pro vzdělávací účely a neslouží jako náhrada za lékařskou pomoc. Pro diagnostiku či léčbu svého zdravotního stavu se obraťte na svého lékaře.