#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#
Varianta omikron – důvod k optimismu, či k obavám?

Varianta omikron – důvod k optimismu, či k obavám?

14. 2. 2022

Varianta viru SARS-CoV-2 omikron byla prvně zachycena loni 9. listopadu v jižní Africe, nicméně zpětně byl zjištěn její záchyt v Nizozemsku datovaný o týden dříve. Od té doby se raketově šíří všemi kontinenty. V České republice omikron rychle vytlačuje deltu od konce prosince 2021. U běžné populace způsobuje zpravidla lehčí průběh nemoci covid-19 než předchozí varianty, ovšem jaká je situace u imunosuprimovaných jedinců?

Omikron versus předchozí varianty

Z hlediska změn genetické informace tato varianta s sebou nese více než 18 tisíc mutací vůči původnímu wuchanskému typu, kdy více než 97 % z nich je soustředěno do kódující oblasti. Přibližně 30 z nich je lokalizováno do tzv. spike proteinu, který zásadně ovlivňuje vstup viru do organismu.

Nové mutace zajišťují viru vyšší schopnost přenosu z jedince na jedince a současně nižší účinnost protilátek získaných předcházející infekcí či očkováním. S tím souvisí i omezená efektivita některých léčiv, především monoklonálních protilátek. Riziko reinfekcí (opakovaných infekcí koronavirem u stejného jedince) se zdá být více než pětkrát zvýšeno ve srovnání s variantou delta. Významnou úlohu v ochraně vůči reinfekci či před závažným průběhem nemoci covid-19 pravděpodobně hraje přetrvávající buněčná imunita po očkování či vakcinaci.

Na druhé straně se zdá, že varianta omikron více ulpívá na sliznicích horních cest dýchacích v porovnání s plicemi. I přes vyšší nakažlivost mezi lidmi to vypadá, že uvnitř infikovaného člověka se v porovnání s předchozími variantami šíří naopak pomaleji. Tato zjištění dávají naději na lehčí průběh onemocnění. Údaje o dalších komplikacích, zejména dlouhodobě přetrvávajících obtížích či vzplanutí autoimunitních onemocnění, doposud chybí.

Omikron a rizikové skupiny

Pokud jde o snížení závažnosti covidu-19, hrají zde významnou úlohu nejen vlastnosti viru samotného, ale také proočkovanost populace, zejména rizikových skupin. Řada zemí i nadále potvrzuje trend vyššího zastoupení neočkovaných v rámci hospitalizací (včetně pobytů na jednotkách intenzivní péče) ve srovnání s plně očkovanými.

WHO i v souvislosti s variantou omikron nadále definuje tyto rizikové skupiny:

  • nevakcinovaní,
  • obézní,
  • lidé starší 60 let,
  • jedinci s vysokým krevním tlakem,
  • diabetici,
  • osoby s nemocemi centrální nervové soustavy, s demencí či mentálními poruchami,
  • jedinci s chronickým onemocněním ledvin,
  • onkologičtí pacienti,
  • další imunosuprimovaní jedinci (kvůli jinému onemocnění a jeho léčbě),
  • pacienti HIV pozitivní / s onemocněním AIDS,
  • těhotné ženy.

Omikron a očkování

Podle rozsáhlé metaanalýzy (soubor studií) se efektivita očkování proti závažnému průběhu onemocnění covid-19 snižuje u nákazy omikronem asi o 8 %, u osob starších 50 let pak o 10 %.

Účinnost vakcín proti symptomatickému průběhu (průběh nemoci s příznaky) se u jedinců nad 50 let snižuje o 32 %. Z těchto důvodů odborníci silně doporučují, zejména rizikovým skupinám, aplikaci třetí posilovací dávky. V současné době však chybí jasná data definující konkrétní délku a intenzitu této ochrany, zejména ve vztahu k variantě omikron. První údaje jsou však příznivé.

Omikron a současná léčba

S ohledem na nové vlastnosti viru musela být upravena i pravidla pro léčbu nakažených. Odborné světové instituce (FDA, WHO) nově nedoporučují podávat dosud užívané kombinace monoklonálních protilátek. Pacienti, kteří jsou ohroženi závažným průběhem nemoci covid-19, mohou užívat některá stávající antivirotika, případně jejich kombinaci.

Zcela nově byl pro hospitalizované nemocné s velmi závažným až kritickým průběhem choroby doporučen i další lék užívaný ve formě tablet. Tento přípravek potlačuje nadměrnou aktivaci imunitního systému. V současné době je v běžné klinické praxi podáván u vybraných nemocných s revmatoidní artritidou. Má být užíván v kombinaci s kortikosteroidy.

Nový typ monoklonálních protilátek efektivních i na omikron, stejně jako nové antivirotikum určené pro ambulantní nemocné jsou v této chvíli těsně před uvedením na trh.

Základní doporučení pro pacienty s poruchami imunity

  1. Aplikovat třetí posilující dávku.
  2. V případě podezření na infekci covid-19 ihned informovat svého praktického lékaře. Ve spolupráci s ním podstoupit diagnostický test.
  3. Při posouzení individuálních rizik (zejména nemocní léčení substituční léčbou imunoglobuliny, pacienti se závažnějším postižením plic, léčící se imunosupresivními přípravky či s jinými komplikacemi, které nesouvisejí s imunodeficitem) co nejrychleji zahájit léčbu antivirotiky (předepisuje praktický lékař, k podání postačuje pouhá pozitivita antigenního testu).
  4. V případě, že PCR test prokáže zbytkovou variantu delta, podat monoklonální protilátky.

doc. MUDr. Pavlína Králíčková, Ph.D.
autorka je imunoložka a alergoložka

Zaregistrujte se zdarma k odběru zpravodaje

zpravodaj

Spolupracující organizace

Tyto stránky jsou realizovány s finanční podporou společnosti Takeda Pharmaceuticals Czech Republic s.r.o.

Doc. MUDr. Pavlína Králíčková, Ph.D.

pracuje jako zástupce přednosty pro léčebně-preventivní péči Ústavu klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice v Hradci Králové a současně vyučuje na Lékařské fakultě University Karlovy v Hradci Králové. Profesně je orientována především na diagnostiku a léčbu vrozených poruch imunity, zejména běžné variabilní imunodeficience a hereditárního angioedému. Kromě klinické a vědecké práce v oboru imunologie se podílí na aktivitách spojených s pacientskými organizacemi. Snaží se své zkušenosti předávat nejen mezi laickou, ale i odbornou veřejnost, a rozvíjet mezioborovou spolupráci.

ODBORNÝ GARANT STRÁNEK