Varianta viru SARS-CoV-2 omikron byla prvně zachycena loni 9. listopadu v jižní Africe, nicméně zpětně byl zjištěn její záchyt v Nizozemsku datovaný o týden dříve. Od té doby se raketově šíří všemi kontinenty. V České republice omikron rychle vytlačuje deltu od konce prosince 2021. U běžné populace způsobuje zpravidla lehčí průběh nemoci covid-19 než předchozí varianty, ovšem jaká je situace u imunosuprimovaných jedinců?
Omikron versus předchozí varianty
Z hlediska změn genetické informace tato varianta s sebou nese více než 18 tisíc mutací vůči původnímu wuchanskému typu, kdy více než 97 % z nich je soustředěno do kódující oblasti. Přibližně 30 z nich je lokalizováno do tzv. spike proteinu, který zásadně ovlivňuje vstup viru do organismu.
Nové mutace zajišťují viru vyšší schopnost přenosu z jedince na jedince a současně nižší účinnost protilátek získaných předcházející infekcí či očkováním. S tím souvisí i omezená efektivita některých léčiv, především monoklonálních protilátek. Riziko reinfekcí (opakovaných infekcí koronavirem u stejného jedince) se zdá být více než pětkrát zvýšeno ve srovnání s variantou delta. Významnou úlohu v ochraně vůči reinfekci či před závažným průběhem nemoci covid-19 pravděpodobně hraje přetrvávající buněčná imunita po očkování či vakcinaci.
Na druhé straně se zdá, že varianta omikron více ulpívá na sliznicích horních cest dýchacích v porovnání s plicemi. I přes vyšší nakažlivost mezi lidmi to vypadá, že uvnitř infikovaného člověka se v porovnání s předchozími variantami šíří naopak pomaleji. Tato zjištění dávají naději na lehčí průběh onemocnění. Údaje o dalších komplikacích, zejména dlouhodobě přetrvávajících obtížích či vzplanutí autoimunitních onemocnění, doposud chybí.
Omikron a rizikové skupiny
Pokud jde o snížení závažnosti covidu-19, hrají zde významnou úlohu nejen vlastnosti viru samotného, ale také proočkovanost populace, zejména rizikových skupin. Řada zemí i nadále potvrzuje trend vyššího zastoupení neočkovaných v rámci hospitalizací (včetně pobytů na jednotkách intenzivní péče) ve srovnání s plně očkovanými.
WHO i v souvislosti s variantou omikron nadále definuje tyto rizikové skupiny:
- nevakcinovaní,
- obézní,
- lidé starší 60 let,
- jedinci s vysokým krevním tlakem,
- diabetici,
- osoby s nemocemi centrální nervové soustavy, s demencí či mentálními poruchami,
- jedinci s chronickým onemocněním ledvin,
- onkologičtí pacienti,
- další imunosuprimovaní jedinci (kvůli jinému onemocnění a jeho léčbě),
- pacienti HIV pozitivní / s onemocněním AIDS,
- těhotné ženy.
Omikron a očkování
Podle rozsáhlé metaanalýzy (soubor studií) se efektivita očkování proti závažnému průběhu onemocnění covid-19 snižuje u nákazy omikronem asi o 8 %, u osob starších 50 let pak o 10 %.
Účinnost vakcín proti symptomatickému průběhu (průběh nemoci s příznaky) se u jedinců nad 50 let snižuje o 32 %. Z těchto důvodů odborníci silně doporučují, zejména rizikovým skupinám, aplikaci třetí posilovací dávky. V současné době však chybí jasná data definující konkrétní délku a intenzitu této ochrany, zejména ve vztahu k variantě omikron. První údaje jsou však příznivé.
Omikron a současná léčba
S ohledem na nové vlastnosti viru musela být upravena i pravidla pro léčbu nakažených. Odborné světové instituce (FDA, WHO) nově nedoporučují podávat dosud užívané kombinace monoklonálních protilátek. Pacienti, kteří jsou ohroženi závažným průběhem nemoci covid-19, mohou užívat některá stávající antivirotika, případně jejich kombinaci.
Zcela nově byl pro hospitalizované nemocné s velmi závažným až kritickým průběhem choroby doporučen i další lék užívaný ve formě tablet. Tento přípravek potlačuje nadměrnou aktivaci imunitního systému. V současné době je v běžné klinické praxi podáván u vybraných nemocných s revmatoidní artritidou. Má být užíván v kombinaci s kortikosteroidy.
Nový typ monoklonálních protilátek efektivních i na omikron, stejně jako nové antivirotikum určené pro ambulantní nemocné jsou v této chvíli těsně před uvedením na trh.
Základní doporučení pro pacienty s poruchami imunity
- Aplikovat třetí posilující dávku.
- V případě podezření na infekci covid-19 ihned informovat svého praktického lékaře. Ve spolupráci s ním podstoupit diagnostický test.
- Při posouzení individuálních rizik (zejména nemocní léčení substituční léčbou imunoglobuliny, pacienti se závažnějším postižením plic, léčící se imunosupresivními přípravky či s jinými komplikacemi, které nesouvisejí s imunodeficitem) co nejrychleji zahájit léčbu antivirotiky (předepisuje praktický lékař, k podání postačuje pouhá pozitivita antigenního testu).
- V případě, že PCR test prokáže zbytkovou variantu delta, podat monoklonální protilátky.
doc. MUDr. Pavlína Králíčková, Ph.D.
autorka je imunoložka a alergoložka