V čem se liší podávání antibiotik u pacientů s PID oproti běžné populaci?

Antibiotika (ATB) se používají v léčbě infekcí způsobených bakteriemi. Buď přímo likvidují bakterie, nebo zpomalují jejich růst. U pacientů s primárními imunodeficiencemi (PID) se také někdy užívají jako profylaktická (preventivní) léčba, jejímž cílem je chránit pacienta před bakteriálními infekcemi nebo snížit jejich opakování či závažnost průběhu.

Podávání antibiotik u jedinců s PID má svá specifika. Hlavní rozdíly oproti běžné populaci jsou tyto:

Pro koho jsou nezbytná antibiotika  

Kolik přesně jedinců s primárními imunodeficiencemi užívá antibiotickou profylaxi, není známé. Závisí to především na typu imunodeficitu nemocného. „U některých typů onemocnění ji musí užívat každý pacient, a to celoživotně, v jiných případech jen po určitá období na základě vývoje jeho zdravotního stavu nebo například epidemiologického rizika (práce ve školství, zdravotnictví atd.),“ uvedla imunoložka MUDr. Pavlína Králíčková s tím, že pravidlem bývají antibiotika u nemocných s buněčnými či kombinovanými imunodeficity a dále s poruchami fagocytózy (schopnost buněk pohlcovat cizorodé částice). Další skupinu tvoří také jedinci s lehčími formami imunodeficitů, u kterých není podávání protilátek z různých důvodů možné.

Antibiotika je možné v případě profylaxe podávat samostatně nebo v kombinaci s jinými léčivy, například s imunoglobuliny. Rozeznáváme profylaxi sezonní (například jen v zimních měsících) a celoroční. Lékař pacientovi vybírá konkrétní druh ATB na základě více okolností. Určující je jednak konkrétní typ primární imunodeficience a také pochopitelně místo výskytu zánětu, tedy například v oblasti plic, ve vedlejších nosních dutinách či ve středouší. V úvahu je zároveň nutné vzít kultivační vyšetření (výtěry), laboratorní vyšetření a příslušná odborná doporučení. Podle MUDr. Králíčkové je praxe v tomto ohledu do značné míry ovlivněna místními zvyklostmi. „Obvykle se volí antibiotika bakteriostatická, tedy zpomalující růst bakterií. Z lékových skupin se nejčastěji používají makrolidy a sulfonamidy,“ uvedla k obvyklé praxi v České republice imunoložka.

Lékař také bere v potaz specifické požadavky a obavy pacienta, které se mohou týkat například intervalu podávání léků či nežádoucích účinků. Dlouhodobou antibiotickou léčbu je vždy nutné pečlivě monitorovat a pravidelně vyhodnocovat. Pokud není její efekt optimální, je namístě buď změnit typ léků, anebo terapii přerušit zcela.

Hrozí riziko rezistence?

Pacienti zpravidla snáší antibiotickou profylaxi velmi dobře. Je však nutné brát v potaz, že je nutné o preventivní antibiotické léčbě vždy informovat jiného lékaře, pokud bude chtít nemocnému nasadit jakékoliv jiné léky. Tím se zamezí možným lékovým interakcím, které mohou vyvolat nežádoucí účinky nebo ovlivnit efekt léčivých přípravků.

V souvislosti s dlouhodobým užíváním antibiotik je také diskutována otázka rezistence vůči těmto lékům. U pacientů s PID však nebyla popsána. Stejně tak nejsou k dispozici studie, které by prokázaly, že u pacientů primárními imunodeficiencemi je vhodné pravidelně každých pár měsíců měnit typ antibiotik. Podle současných poznatků platí, že ve snaze minimalizovat riziko vzniku rezistence je především důležité užívat léčiva přesně v souladu s doporučením lékaře.

„Větší riziko vzniku rezistence než z preventivního podávání vidím v neuvážené indikaci antibiotik obecně. Mám tím na mysli především běžná virová onemocnění, která jsou zcela nepodloženě léčena antibiotiky,“ uvedla MUDr. Králíčková.

Někdy je zapotřebí podávat ATB nitrožilně

Lékař by měl být informován o nežádoucích reakcích, především alergiích, které se u pacienta v minulosti v souvislosti s užíváním antibiotik vyskytly. Jinak by mohlo dojít k závažnému ohrožení jeho zdravotního stavu. Také je důležité léčbu ATB předčasně neukončovat bez konzultace s lékařem.

V některých případech, především u nejzávažnějších infekcí, je zapotřebí podávat antibiotika nitrožilně. Důvodem může být i fakt, že některá léčiva nejsou při perorálním podávání tak účinná nebo se nevyrábějí v tabletové formě. Injekční aplikaci ATB zpravidla doprovází hospitalizace.

(lek)

Zdroj:

http://www.piduk.org/static/media/up/PIDUKantibiotics.pdf

Zaregistrujte se zdarma
k odběru zpravodaje

Partneři

Reference: 1. Primary Immunodeficiencies (PID) Driving Diagnosis for Optimal Care in Europe – European Reference Paper. Available at http://www.worldpiweek.org/resources/key-policy-documents (Last accessed September 2016). 2. PI Week leaflet. Available at http://www.worldpiweek.org/sites/default/files/article_docs/Common%20questions%20about%20PI%20answered_0.pdf (Last accessed September 2016). 3. Primary immunodeficiency in adults. IPOPI 2012. Available at http://www.worldpiweek.org/sites/default/files/article_docs/PIDs%20in%20adults.pdf (Last accessed September 2016).


Tato webová stránka je určena pouze pro vzdělávací účely a neslouží jako náhrada za lékařskou pomoc. Pro diagnostiku či léčbu svého zdravotního stavu se obraťte na svého lékaře.