Když imunitní systém nefunguje, jak má

Jak se projevují poruchy imunitního systému?

Když náš imunitní systém (IS) nepracuje, jak má, dochází například ke vzniku: opakovaných a závažných infekcí, alergií, autoimunitních chorob nebo některých nádorových onemocnění.

Příčiny poruch imunity

Porušenou imunitu můžeme prostřednictvím genetické informace zdědit po rodičích nebo k jejímu vzniku může dojít ještě před narozením – pak se jedná o poruchu vrozenou  (primární). Nebo je možné ji získat až během života a pak se jedná o poruchu získanou (sekundární).

Získané poruchy IS mívají řadu příčin. Například:

• vznikají po léčbě nádorových onemocnění,
• provázejí choroby kostní dřeně (leukémii či útlum krvetvorby),
• lze je očekávat po delším podávání tzv. imunosupresivních léků, kterými se lékaři snaží dostat IS pod kontrolu v případě (autoimunitního onemocnění), kdy napadá vlastní tkáně,
• IS negativně ovlivňují všechna dlouhodobě probíhající (chronická) onemocnění, např. cukrovka a onemocnění vedoucí k selhávání ledvin či jater.
• některé infekce (např. infekce virem HIV, borelióza, tuberkulóza, chřipka a mnohé další) mohou samy o sobě snižovat obranyschopnost organismu různě intenzivně a po různě dlouhou dobu,
• imunitu oslabuje i stres, ať již krátkodobě, např. v podobě rozsáhlejší operace, či dlouhodobě, k čemuž může dojít dlouhotrvajícím přetížením organismu,
• neprospívají jí ani jednostranné diety, mentální anorexie nebo onemocnění střev, při němž dochází k porušení vstřebávání živin,
• první obrannou bariéru naší imunity – naše sliznice – také významně oslabuje kouření.

Infekce jako obvyklý projev poruchy imunity

IS může být oslaben na různých místech s různou intenzitou. Typickou známkou toho, že nepracuje, jak má, je obvykle infekce, která se obyčejně často opakuje, má stále závažnější průběh a vyžaduje opakovanou, dlouhodobou, či dokonce nitrožilní léčbu antibiotiky.

Pokud je náš IS narušen, mohou se najednou pro náš organismus stát životně nebezpečné mikroorganismy, které se běžně vyskytují ve vodě, půdě, tlejícím listí, ale i uvnitř nás. Řada poruch imunity musí být léčena za pobytu v nemocnici, protože ve vážných případech mohou být až život ohrožující.

Varovné známky poruch imunity

Před poruchou imunity byste se měli mít na pozoru, pokud v posledním roce proděláte více infekcí středního ucha, dva a více zánětů dutin, dva a více zápalů plic, pokud jste někdy prodělali hnisavou infekci hluboko pod kůží či v nějakém vnitřním orgánu, trápí vás neustupující moučnivka v ústech či jiná rozsáhlá plísňová infekce kůže, při níž se bakterie dostaly do krve a způsobily vážný stav s vysokými horečkami, zimnicemi a třesavkou (tzv. sepsi).

U dětí se porucha imunity může projevovat jako „pouhé“ neprospívání. Při pátrání v historii rodiny je obvykle možné najít příbuzné s obdobnými obtížemi či nejasná úmrtí dětí v kojeneckém věku.

Pro dospělé bývá varovnou známkou chronický průjem s váhovým úbytkem, výskyt rozsáhlých bradavic, kondylomat, oparů anebo onemocnění, jejichž původci jsou tzv. atypické mykobakterie (příbuzné bakterií působících tuberkulózu běžně se vyskytující v půdě a vodě, které pro člověka se zdravým imunitním systémem nepředstavují žádné nebezpečí).

Podle typu prodělané infekce lze také odhadnout, která část imunitního systému nefunguje správně.

Další projevy poruchy imunity

Chyby ve fungování IS se mohou ohlásit také autoimunitní chorobou, při níž buňky IS chybně rozpoznávají vlastní buňky jako nebezpečné. Postižena může být kterákoliv část lidského těla, často klouby, kůže, střeva, ledviny, krevní destičky a červené i bílé krvinky.

I běžné alergie můžeme považovat za problém porušené imunity, imunita totiž nepřiměřeně reaguje na běžné věci z okolního prostředí (pyly, plísně, roztoče, zvířecí srst, potraviny, léky a další).

Závažným projevem nedostatečné funkce IS může být i vznik nádoru, často vycházejícího z mízních uzlin.

Pokud máte obavy, že se u vás vyskytly obtíže popisované v tomto článku, poraďte se se svým praktickým lékařem, který vás po zvážení všech okolností následně odešle na vyšetření klinickým imunologem, eventuálně přímo do specializovaného centra pro léčbu poruch imunity.